Krajina srdcem Petra Prudkého.
Toulky přírodou byly vždy Petrovou srdeční záležitostí. To byl důvod, proč si Petr vybral přírodu jako ústřední téma před mnoha lety a zůstává ji věrný dodnes.
Jeho přístup je založen na důkladném poznání, vykoupeném hodinami putování, čekání na správné světlo a atmosféru. Dnes můžeme považovat Petra Prudkého za jednoho z nejvýznamnějších představitelů tradiční krajinářské fotografie.
Autor vždy usiluje o formálně dokonalý, vytříbený a zejména vizuálně sytý fotografický obraz. Na mnoha snímcích se setkáme s pečlivě prokreslenými strukturami přírodních detailů.
I tam, kde krajinu zabírá ve větším celku, často zůstává pod linií obzoru, aby zachytil bující divočinu s její fantastickou morfologií.
Prudký zachycuje krajinu v širokých i detailních záběrech, volí kompoziční řešení, které oko vede od nějakého zajímavého detailu k celkovému záběru. Takřka vždy před zmákčnutím spouště má hotový obraz v hlavě. Motiv popředí má často symbolickou hodnotu, jakoby v něm byla koncentrována tresť této krajiny, kdežto pozadí určuje náladu a kontext, čemuž odpovídá i formální řešení: ostrá kresba detailu přechází v celkovou scenérii.
Fotografuje pouze to, co odpovídá jeho cítění a vidění. Petrova příroda je krajinou svébytné poezie, kam nedoléhají spory ochránců přírody se zastánci kácení a kterou neruší nic cizorodého, co by mohlo připomínat současnou civilizaci. Petr je poutníkem, který hledá a stále nachází tu svou starou přírodu, je lovcem jedinečných krajinářských nálad a dojmů. Na jemných miskách odvažuje světlo procházející mezi stromy, mlhy na pláních aby jejím prostřednictvím tlumočil zážitky z osamělého přebývání v této nádherné a velkolepé krajině i nám ostatním.